Reference


"Dnes je tomu 9 měsíců a jeden den, kdy naše dcera Madlenka vykoukla na svět. Jsme s manželem Ivě opravdu vděční, že o nás všechny v tak důležitý moment našeho života pečovala. Viděly jsme se několikrát před porodem, při porodu a pak doma, kvůli kojení a nošení. Vše nám hodně pomohlo. Můj první porod před 5 lety byl snadný a rychlý. Nicméně jsme si s manželem odnášeli z porodnice krom prvorozeného synka ještě pocit prožití totální paniky, kdy jsme měli strach o mě i o dítě a po ruce nebyl nikdo, koho by to zajímalo. Teoretická příprava na porod v podobě nastudování jednotlivých fází mi nepomohla. Článek o tom, jak mám u porodu dýchat mi také moc prakticky nepomohl. Porodní asistentka byla vytížená, neměla čas mi cokoliv říct a druhá byla dost nepříjemná, takže jsem s ní pokud možno nekomunikovala. Před porodem jsem si říkala, že ženy rodí tisíce let a zvládají to, tak proč bych se měla více připravovat. Byla jsem dost překvapená, jak mě vše zaskočilo. Manžel měl příšerný strach. Ani jemu teorie příliš nepomohla a nevěděl, jak mi má pomoci. Chvílemi jsem měla pocit, že se musím postarat já o něho. Když jsem podruhé otěhotněla, věděla jsem, že to chci jinak. Začala jsem více číst, sledovat videa a zjišťovat si všelijaké možnosti. Zvažovali jsme i službu duly. Manželovi jsem dala možnost se rozhodnout, jestli chce být přímo u porodu. Nakonec jsme zvolili variantu, že požádáme Ivu, aby mě doprovodila, manžel tam bude také a v případě potřeby si bude moci odejít na chodbu, aniž by byl nervózní, že mě někde nechává. Rozhodli jsme se jet do jiné porodnice. Dva týdny po termínu jsem nastoupila na vyvolávaný porod. Iva za mnou přijela do porodnice ještě předtím, než se cokoliv začalo dít. Byla mi velkou oporou, do ničeho mě nenutila, podporovala mě, uklidnila mě, když to bylo potřeba. Porodní asistentky i doktoři byli úžasní - hodně se mnou komunikovali, neustále hlídali miminko, jestli je v pořádku. Když manžel přijel, byl nervózní a nevěděl, jak mi má pomoci. Z Ivy jsem naopak cítila klid a pokoru k celému porodu. Bylo znát, že ví, o co se jedná. Že jí neděsí, že mě to bolí, že ví, co bude následovat a jak podstatný je klid. Že je vše v pořádku tak, jak to právě je. Pro nás to byla výborná volba v tom, že jsem u porodu nechtěla být sama, manžel tam chtěl být, ale děsilo ho to a Iva byla ta, o kterou jsem se mohla psychicky opřít. Ač jsem četla o indukovaných porodech, mnohdy děsivé věci, my jsme měli i druhý porod rychlý, bez komplikací a krásný. Vzpomínám si, že jsem pak večer ležela na pokoji v posteli, dívala se, jak Madlenka v postýlce spí a říkala si, že bych šla rodit klidně znovu, kdybych byla vyspaná, že to bylo prostě super. Jsem šťastná, že z druhého porodu mám takový pocit. Jsem za to Ivě moc vděčná."

Lenka S., leden 2020



"Ivča je člověk, který mi neskutečně moc pomohl. Mohla jsem se na ni obrátit během celého těhotenství a ona mi pomohla, poradila, i když to byla z mé strany strašně pitomá otázka. A když přišel koronavirus a já byla sama v porodnici (nebyla možnost návštěv), volala jsem jí a esemeskovala o sto šest. Vše pro mě byl problém (byla jsem prvorodička a personál nemocnice v poradenství neskutečně selhal). Měla jsem problém s kojením, s velkým váhovým úbytkem dítěte a nakonec i se sestrami, které se na mě dívaly skrz prsty a které nechápaly, že mi k miminku nikdo nedal manuál. A když už jsem jen seděla a brečela, byla to právě Ivča, která mi příjemným hlasem řekla, že se svět nezblázní. Že když ho chci vykoupat, mám ho vzít takhle. Dokonce to se mnou trénovala na plyšákovi, protože jsem se bála, že miminku něco udělám. A nakonec mi řekla, že všechno chce čas a i když to nedělám přesně podle předpisů, nevadí to. Hlavně že je miminku a mně dobře. To pro mě bylo vysvobození. Moc mi toho předala a já si její pomocí neskutečně vážím. A vážím si i jí samotné. Je to moc hodný člověk, který přijel hned, když jsem zavolala a ve velké nouzi mi udělal i vývar. Za sebe i za partnera jí chci ještě jednou poděkovat, udělala toho pro nás hrozně moc." 

Lenka K., květen 2020